Co to vlastně znamená? Peníze a jejich potřeba…respektive my a naše potřeba
peněz. Ten kdo nepodniká, neinvestuje a nemá žádnou rentu měsíční či denní,
tak musí „otročit“ v systému v něčem, čemu se říká zaměstnání neboli krysí závod.
Následně se z něho stává takový ten křeček co běží v otáčející se kleci odnikud
nikam za směšné peníze jednou za měsíc, které mu vystačí leda tak do další výplaty
dávek od zaměstnavatele na přežití bez možnosti navýšení mzdy nebo získání
jakýchkoliv jiných bonusů.
Prozradím vám jedno tajemství. Zaměstnání není jistota, jak si 80% lidí myslí.
Sázíte pouze svým časem na to, že váš zaměstnavatel bude úspěšný i další měsíce
a vydělá dostatečné miliony obratu na to, aby vy jste dostali svou výplatu a dostávali
ji i nadále.
Takže se máme bát podnikat nebo dělat cokoliv ohledně peněz jinak a sázet na jistotu,
kterou mi stejně nikdo nedokáže poskytnout? Tohle funguje leda ve státním sektoru,
kde zaměstnanci dostávají pravidelně byť nesmyslně nízké částky přidáno,
ale v soukromém sektoru platy prostě nerostou! Opravdu, ceny rostou a platy zůstávají
nebo se i snižují, pokud podnik nefunguje…bohužel není to vina zaměstnanců, jak vedení
rádo povídá, ale je to vina právě toho vedení, které nedokáže vytvořit funkční byznys
a víte kdo to odnese??? Zaměstnanci přeci:)
Koneckonců kdo jiný, že…ty prasárny ze shora se musí na někoho hodit a ty prachy,
co podělali se musí odněkud vrátit…žel na prémiích zaměstnanců kolektivně. 🙂
To jsem zažil a tak to také funguje obzvláště ve firmách, kde majitel je zároveň
zaměstnanec ve své vlastní firmě (asi se necítí úplně jako podnikatel) navíc má
rádoby sociální cítění a chce, aby ve firmě cca o 60-100 lidech všichni odpovídali
kolektivně za svou práci a nesli na svých bedrech kolektivní vinu za „zmetky“
ve výrobě a zřejmě se i navzájem hlídali a dávali si po tlamě za to, že někdo
něco po…e.
Pokud potkáte blbce v tunelu a nelze se mu vyhnout, tak ho prostě odstrčíte
a jdete dál nebo se vrátíte na začátek a počkáte až přejde on a následně
vyrazíte bezpečně vy za svým cílem kterým je opačný konec tunelu nežli ten,
kde se nacházíte momentálně. Máte ale velikou smůlu, pokud „oním“ člověkem
je váš zaměstnavatel neboli pantáta chlebodárce, který vám posílá onu almužnu
u nás v evropské unii jednu vůbec z nejhorších jaké existují (v zahraničí se nám
za ni smějí) jako odměnu za vaši odvedenu práci a pokud někdo někde udělá
chybu, tak nedostanete ani vánoční prémie. A je jedno, že tu chybu udělali
tam nahoře ve vedení a nijak finanční ztrátu neřeší a pouze potrestají ovce
v systému, tedy vás zaměstnance.
V dnešní digitalizované době je opravdu velice moudré nespoléhat pouze na
„ovčí pat“, ale i při onom zaměstnání, když už ho hold máme snažit se vytvořit
vlastní vizi, kterou chceme dosáhnout a pokusit se také vydělávat peníze jinak.
Třeba prodejem informací.
Prostě si vytvořit web a začít psát články na témata, které nás baví,zajímají
a především něco o nich víme a to, co nevíme se naučíme sebevzděláváním.
Říká se tomu expert business neboli info-podnikání.
Je to lepší než si pořád stěžovat. Raději vymyslet vlastní hodnotu a pokusit
se ji prodat a vzhledem k tomu, že jste zaměstnáni, tak vám při nepodařeném
pokusu vůbec nic nehrozí….prostě budete makat dál a brzy najdete nový nápad,
který se pokusíte realizovat.
Být otrokem pro jiné je velice nebezpečné. Už nejsou komunisti u moci.
Tenkrát měli všichni všechno a přitom nikde nebylo nic…nikdo nic nedělal,
ale plán se splnil na 120%…všichni kradli, ale nikde nic nechybělo…znáte to 😀
Nevěřte svému pantátovi, ale věřte raději sobě, protože úplně přesně tak, jak
můžete selhat vy ve svém podnikání nebo životních výzvách, tak může právě
selhat i on váš zaměstnavatel aneb nikdo nejsme dokonalí …
Váš život je jen ve vašich rukou:)
S přátelským pozdravem pro vás Honza Franěk
PS: Pro více informací si stáhněte e-book níže pod šipkou 🙂